OBEC LIPINA > OBEC > Historie obce

Historie obce

Obě obce vznikly kolonizací lesa nad Šternberkem v polovině 13. století. Nejstarší písemná zmínka o obou vesnicích je latinská listina o platbě desátků kostelu sv. Jiří ve Šternberku, kde ve výčtu vsí šternberského panství je zmiňována i Lipina (Lipinye) a Stachov (Stachonis Villa). V této době je ještě zmiňována v okolí Lipiny Ves Ullrichova (Oldřichov), která se v pozdější době již neobjevuje. Jako památka na Oldřichov zůstalo jen pojmenování nejvyššího (629 m/m) kopce nad Lipinou – Oldřichovský kopec (Ulrichsdorfberg).

Kolem roku 1600 se začínají objevovat buď poněmčená, nebo německá jména. Můžeme to přisuzovat novým pánům šternberského panství (Münsterberkové 1570-1647). Je možné, že v této době přišli také noví osídlenci ze Slezska (majitelé panství byli také vévody slezskými a Olešnickými a hrabaty Kladskými). V roce 1646 je již v Lipině i Stachově dědičná rychta. Všechna jména jsou německá nebo poněmčená.

Až do zrušení poddanství zastával úřad v obou vsích dědičný rychtář. V Lipině to byl vždy Mayer na č.p.4, ve Stachově Pudel na č.p.11, od roku 1770 potom Neumann. Obě obce patřily pod Šternberské panství až do zrušení patrimoniální správy. Po zrušení poddanství po roce 1850 vykonával správu obce volený starosta, dva radní a šestičlenný výbor, kteří byli ve funkci tři roky. V roce 1890 bylo v Lipině 37 domů s 240 obyvateli, v roce 1930 žilo v Lipině 228 obyvatel až na jednu českou rodinu (od r. 1928) německých. Ve Stachově to bylo 84 obyvatel všichni německé národnosti. Obě obce v tuto dobu náležely k soudnímu a politickému okresu Šternberk až do roku 1938. V tomto roce byly obě obce přičleněny k venkovskému okresu Šternberk v rámci vládního obvodu Opava jako součást Velkoněmecké Říše. V této době vykonávají správu obcí tříčlenné výbory v čele se starosty jmenovanými úřadem landráta ve Šternberku. Posledním německým starostou Lipiny byl Johann Hoffmann.

Ačkoliv byly obě obce samostatné, společenský a kulturní život probíhal v obou obcích od pol.19.století společně. Samostatné měli pouze kaple, v Lipině postavená v roce 1838 na místě staré dřevěné kaple z roku 1610 a zasvěcená Navštívení Panny Marie. Ve Stachově byl nejdříve kamenný kříž, postavený nákladem manželů Schmidtových ze Stachova, v roce 1924 byla postavena uprostřed obce kaple dřevěná, v roce 1948 opravena a znovu vysvěcená (sv. Antonín) novými osídlenci. Kaple byla zbořena v šedesátých letech, v současnosti je zde pouze torzo kamenného kříže.

Rok zahájení školního vyučování v Lipině není znám, první zmínka o Lipinské škole je z roku 1839 v Topografii Markrabství Moravskáho (Wolny), kdy již probíhalo pravidelné společné vyučování pro děti z Lipiny i Stachova ve škole v Lipině. Budovu dnes už bývalé školy zakupuje obec až v roce 1868, tedy v době po velkém požáru obce roku 1867 a staví budovu novou pro školní účely. Do školy chodily děti z Lipiny a Stachova společně. Posledním německým učitelem byl Max Matzner, který přišel na školu v roce 1931 z Rejchartic u Dvorců.

V Lipině stála také společná hasičská zbrojnice na místě domu č.p.30 s hasičským vozem a ruční stříkačkou (zbořena při výstavbě silnice na konci sedmdesátých let). Spolek dobrovolných hasičů Lipina – Stachov měl 40 členů. Dědičné rychty v obou obcích byly po roce 1850 využívány jako hostince, v Lipině rodina Appel, ve Stachově rodina Neumann až do roku 1945. Oba hostince byly v provozu i po válce.

V majetku Lipiny bylo před válkou 92 ha pozemků a 89 ha lesa. V soukromých rukou bylo 284 ha pozemků. V katastru obce leželo také 376,7 ha pozemků, převážně lesa, které byly v držení knížete Liechtensteina. Mimo školy a kaple vlastnila obec Lipina ještě obecní dům (č.p.16) se dvěma byty a přístavkem se šrotovníkem obilí a pilnicí, které využívali všichni obyvatelé obce (v době pěstování lnu zde byla pazderna) a dále dům č.p.30 (pazderna, později hasičská zbrojnice). Dále byla v majetku obce kovárna (poslední německý nájemce Karl Gabriel), hřbitov s márnicí vybudovaný v roce 1911, společný pomník padlým ve světové válce postavený v roce 1928 u budovy školy v Lipině a obecní knihovna (poslední správce Isidor Hoffmann). V Lipině byla dále stolárna na č.p.33 (rodina Zimmer) a prodejna potravin na č.p.13 (rodina Weber). V době před válkou zajížděl každý čtvrtek do vesnice pekař ze Šternberka. Elektrický proud byl do obou obcí zaveden v roce 1923, kdy byla také uprostřed Lipiny postavena budova trafostanice. V Lipině byla před válkou jedna telefonní přípojka v hostinci na č.p.4.

Společenský a kulturní život se odehrával v obou hostincích za účasti obyvatel obou obcí. Společná byla také družstva a spolky. V roce 1938 bylo v Lipině Spořitelní a záložní družstvo (poslední vedoucí Adolf Appel ze Stachova), Družstvo pro elektrický proud (Lichtgenossenschaft) mělo 40 členů, Mlátící družstvo 22 členů, Družstvo pro pojištění hovězího dobytka a koní 22 členů. V oblasti kultury to byl kromě hasičského spolku Tělocvičný spolek Lipina – Stachov 24 členů, Divadelní spolek ochotníků s jevištěm v Appelově hostinci za vedení učitele Maxe Matznera, Kulturní spolek a místní skupina Svazu Němců severní Moravy. Lékařská péče byla zajištěna ve Šternberku, kam chodili lidé také k zubaři. Porodní asistentky docházely k porodům z Hlásnice, Německé Loděnice a Domašova. První pomoc poskytoval učitel ve škole.

9.října 1938 byly obě obce obsazeny německým vojskem. Počáteční nadšení občanů časem vyprchalo, neboť po vypuknutí války v září 1939 byli odváděni muži na frontu a také dodávky pro válečné hospodářství stále více zatěžovaly jednotlivá hospodářství. Po vypuknutí války byl také velký nedostatek pracovníků na statcích a tak byli do všech obcí šternberského Landrátu nasazeni lidé z okupovaných území Polska a Ukrajiny na práci v zemědělství. Tito lidé zde byli až do osvobození.

Na přelomu roku 1944 – 45 procházelo obcí několik transportů ruských zajatců, které byly v Lipině ubytovány přes noc ve stodolách. Od počátku roku 1945 přicházely také kolony uprchlíků z Horního Slezska, ale i z Německa. I tito lidé se zdržovali po určitou dobu v obou obcích, takže při osvobození 5.5.1945 byl v obci asi dvojnásobný počet lidí jako před válkou. Hned první den příchodu Rudé Armády byl zastřelen Josef Hansmann z Lipiny č.p.28 ruským vojákem a ve Stachově byli nalezeni dva mrtví němečtí vojáci, kteří byli pohřbeni na Lipinském hřbitově. Ve Stachově byla také smrtelně postřelena žena z Německa, zdržující se v té době v obci. K dalším obětem konce války můžeme přičíst i dítě, které se utopilo v požární nádrži v Lipině a bylo také pohřbeno na Lipinském hřbitově. V květnu 1945 bylo ve Wehrmachtu nebo v zajetí 36 mužů z Lipiny, 22 se již domů nevrátilo.

Pár dnů po osvobození přichází noví čeští osídlenci a přebírají konfiskované usedlosti. Prvním správním komisařem Lipiny a Stachova byl Hrdlička z Olomouce, prvním předsedou Národního výboru byl první dva měsíce po osvobození jediný český obyvatel Hynek Kinc z č.p.21, po něm potom Antonín Dolák z č.p.7, Ve Stachově byla ustavena Správní komise, jejímž předsedou byl Jindřich Valoušek. Po odchodu ruských jednotek zůstalo na č.p.28 ruské velitelství, které zde bylo umístěno až do prosince. V této době bylo v Lipině a Stachově 388 obyvatel, z toho 232 Němců a 156 Čechů. V obou obcích bylo 61 domů. Po odsunu německého obyvatelstva na jaře a v létě 1946 začíná další etapa ve vývoji obou, v tuto dobu ještě samostatných obcí. Ke sloučení obcí Lipina a Stachov došlo k 1.1.1950, v roce 1960 byla obec Lipina sloučena se střediskovou obcí Těšíkov a v roce 1974 začleněna do města Šternberka.

V padesátých letech bylo založeno JZD, které se však hned v roce 1953 rozpadlo. Další pokus o založení JZD proběhl v roce 1956. Družstvo však hospodařilo špatně a tak bylo v roce 1960 sloučeno s JZD Těšíkov a později se státními statky Horní Loděnice. V roce 1960 byl postaven na okraji Stachova kravín, který sloužil svému účelu až do roku 1994. Během padesátých a šedesátých let došlo k zásahu do původní zástavby obou obcí, kdy byly bourány neobydlené domy a rozprodávány na stavební materiál. Tak byla zbourána i Lipinská rychta, připomínaná již před rokem 1600. Horní konec obce utrpěl při stavbě spojky silnice mezi Lipinou a státní silnicí (Ecce Homo) v roce 1949.

Další zásah proběhl koncem 70.tých let při výstavbě nové silnice na Opavu. Z mapy Lipiny tak zmizely usedlosti a domy č.p.1, 2, 4, 5, 16, 19, 21, 27, 30, 32, 36, 38, 39 a ve Stachově č.p.5, 10, 15, 17, 19, 20. Z většiny ostatních usedlostí v Lipině i ve Stachově zůstaly většinou jen obytné domy, ostatní budovy jako výměny a stodoly byly odbourány, což je ostatně v nově osidlovaných oblastech pohraničí běžný jev. Lipinská škola sloužila svému účelu ještě do roku 1974, od šedesátých let do ní docházeli i děti z Těšíkova, když byla tamní škola zrušena. Na začátku sedmdesátých let byla celá budova rekonstruována, aby byla poté škola zrušena a předána městu Šternberku na mateřskou školu. Také nová budova prodejny potravin a kulturního domu postavená místními občany svépomocí na konci Lipiny byla po sloučení se Šternberkem městem Šternberk prodána podniku Jednota, který si z ní udělal rekreační středisko.

Od počátku sedmdesátých let dochází k prodeji pozemků na místě zbořených domů č.p.1, 4 a 5 občanům Šternberka a Olomouce, kteří si zde staví rekreační chaty. Taktéž několik bývalých usedlostí se mění chalupy sloužící k rekreačním účelům. Tím se mění celkový ráz obce do té doby převážně zemědělské a okolí Lipiny a Stachova se stává díky svému okolí vyhledávaným cílem chatařů a chalupářů. V sedmdesátých letech bylo také postaveno na místě bývalého domu č.p.16 fotbalové hřiště s klubovnou, které později sloužilo jako bistro a restaurace.

Zatím poslední citelný zásah do původní výstavby proběhl v letech 1978 – 79 při stavbě nové silnice do Opavy. Po této stavbě byl nově upraven střed obce, vybudováno nové veřejné osvětlení, rozhlas a autobusové zastávky. V této době došlo také k přečíslování jednotlivých domů, kdy byly tyto číslovány společně s Těšíkovem.

V roce 1990 se obec osamostatnila a převzala správu do svých rukou. Prvním starostou znovu samostatné Lipiny byl Adolf Hrdlička ze Stachova. Po osamostatnění Lipiny byly vybudovány nové příjezdové cesty k domům, dokončeny práce na obecním vodovodu a zatravněno a upraveno fotbalové hřiště. Po roce 2000 začíná výstavba nových domů mezi Lipinou a Stachovem čímž došlo k propojení obou obcí. Lipina si stále udržuje charakter rekreační obce a slouží také jako cíl vycházek občanů nedalekého Šternberka.

Digitální knihovna historických fotografií – Lipina

Digitální knihovna historických fotografií – Stachov